Velikonoční klíčení

Nemusíte mít nutně vlastní zahradu ani lány pole, abyste mohli pěstovat rostliny. I v betonové poušti, na terase, balkóně nebo na okenním parapetu lze vytvořit krásnou živou, zelenou a jedlou oázu.

Zahrádka ve sklenici

Existuje také jeden způsob, jak si vypěstovat velmi výživné jídlo i bez světla. Třeba v šuplíku v kuchyni. Řeč je, jak jistě tušíte, o naklíčené zelenině.

Stačí trocha vody, sklenice a osivo. Už za tři dny můžete hodovat.

Žádná novinka

Jako zelenina s léčivými účinky se používaly výhonky fazolu mungo už kolem roku 3000 př.n.l. Od starověku jsou využívány různými národy na námořních plavbách jako prostředek proti kurdějím.

Klíčky obsahují hodně bílkovin, vitamínů a minerálů. Suché semeno je taková dokonalá konzerva. Voda ji otevře a probudí. Oživená naklíčená semínka jsou z hlediska výživy mnohem hodnotnější než v suchém stavu.

Jak na to?

Lžíci semen namočte na 8 až 16 hodin do sklenice vody. Třeba přes noc. Praktické jsou sklenice zavařovací. Ráno vodu slejte přes sítko na čaj nebo přes víčko od zavařovačky, do kterého jste udělali otvory.

Dál se semena musí udržovat vlhká, ale už nesmí ležet ve vodě. Potřebují vzduch, jinak začnou zahnívat. Stačí je dvakrát až třikrát dennĕ propláchnout a vodu vždy pečlivě slít. Délku klíčení určujete vy. Podle toho, jak moc vyvinuté a dlouhé klíčky si přejete. Obvykle to trvá tři až sedm dní.

Co je vhodné ke klíčení?

Osivo nesmí být chemicky ošetřené. Kupovaná semena určená k nakličování jsou nemořená a v biokvalitě.

Nejsou vhodná k pěstování zeleniny, protože nejsou odrůdově čistá. Výjimkou jsou nešlechtěné botanické druhy. Třeba pískavici či vojtěšku z nich můžete pěstovat bez problémů.

  • Velmi rychle klíčí rostliny z čeledi bobovitých. V tomto stavu nezpůsobují problémy s trávením a rozkládá se problematická kyselina fytová. (Pozn.: Podle některých zdrojů se kyselina fytová nerozkládá ani naklíčením.) Snadné je klíčit pískavici řecké seno, vojtěšku, mungo, cizrnu, čočku, hrách (z toho se připravuje tradiční velikonoční pučálka). Naopak nevhodné jsou fazole, obsahují toxické látky, které se rozkládají pouze tepelnou úpravou.
  • Z brukvovitých je oblíbená brokolice, hořčice, řeřicha, zelí, ředkvička, ředkev.
  • Dobře klíčí i různé obiloviny (pšenice, žito, ječmen) a pseudoobiloviny, jako proso nebo pohanka. U pohanky je důležité, aby byla mechanicky loupaná, pozná se podle světlé šedozené barvy.

Microgreens

Takhle se říká mladým výhonkům, klíčním rostlinkám, když už mají první zelené lístky. Často se pěstují na misce ve vlhké vatě nebo v květináči s troškou substrátu. Za pár dní se sklidí nůžkami a putují do salátu, smoothies nebo do odšťavňovače. Je to životodárná vitamínová bomba.

  • Nejslavnější je asi řeřicha a obiloviny (velikonoční osení, mladý ječmen).
  • K pěstování microgreens lze využít obrovské množství druhů. Například len, sezam, tykev, červenou řepu, pór, česnek, slunečnici, petržel, bazalku, laskavec, neloupanou pohanku, rukolu atd.

Použití v kuchyni

My je nejraději přidáváme do zeleninových salátů a do maki. Mohou se přidávat do polévek (těsně před podáváním, byla by škoda je vařit), pomazánek, na chleba nebo jen tak k ozdobení talíře.