„Je to hrozné. Měli jsme děti pozdě, tak už nemají prarodiče. Proto musíme nakoupit strašně moc dárků, abychom jim to vynahradili.“
Tahle věta mi vyrazila dech.
Oslavy zimního slunovratu či Vánoc se staly z nějakého důvodu obdobím zběsilého shánění dárků a jídla, závodění ve vaření, pečení, uklízení a kdo ví, čeho všeho ještě. Všimla jsem si kolem sebe, že stále více lidí proto nemá Vánoce rádo. Jsou nervózní, unavení a nejradši by je zrušili.
To by byla jistě škoda. Zimní slunovrat na severní polokouli vždy patřil k nejvýznamnějším svátkům. I v dnešní době má velký význam. Země se točí stále stejně a její cykly nejde jen tak ignorovat.
Advent – čas zklidnění
Tenhle čas je přitom skvělá příležitost ke zklidnění, rozjímání, snění, čtení, spaní. Přímoúměrně se slunečním zářením ubývá energie i nám a tak je náročné mobilizovat síly k hromadění hmoty.
Světlo má velký vliv na náš hormonální systém. Zaujalo mě také zjištění, že dětem se v krátkodenním režimu často mění spánkové návyky. Nespí moc přes den (nebo vůbec), aby co nejvíce využily světlou část dne a načerpaly vitamín D.
Dovolit si odpočinout
K čemu je dobré, když děti nejdřív pozorují předvánoční šílenství, kdy není na nic čas, a potom zase totálně vyčerpané rodiče, kteří už by na ně čas měli, ale zase jim nezbývá sil?
Já jsem se letos dokázala vyčerpat už před Vánoci, ještě předtím, než jsem stihla s nějakými přípravami začít. Akorát jsem si sepsala, co všechno bych měla udělat, pak jsem ten seznam někde ztratila a padla nemocná do postele.
Zklidnila jsem se a rozhodla, že když jsem nemocná, musím odpočívat a budu co nejvíc ignorovat materiální stránku Vánoc.
Jak ale zklidnit ty divoké trpaslíky?
Vyřešilo se to nakonec skoro samo.
Upozaděním materiálního rozměru Vánoc totiž vzniká více prostoru pro rozměr duchovní.
V adventním čase se dá dělat spousta zajímavých činností, které dětem vykřesají ohýnky v očích, vytvoří tu správnou zimní atmosféru a mají i mírně sedativní účinky. Navíc – nic nás to nestojí. Kromě času, samozřejmě.
Víc než jeden den
Velmi se mi osvědčilo Vánoce rozložit na delší období. Nesoustředit veškerou pozornost jen na Slunovrat/Štědrý den/Boží hod. U nás to začalo umotáním věnce první prosincovou neděli a skončí příchodem třech králů.
Různě mícháme tradice pohanské, křesťanské, české, francouzské i naše vlastní rodinné. Tak jak se nám chce a jak nám to vyhovuje. Některé dny jsou svátečnější, jiné méně. Ale spíš to závisí na momentální náladě než na čísle v kalendáři.
Prožívání tohoto kouzelného období každý den po troškách mělo za následek, že jsme nebyli vystresovaní a děti nedočkavé či napjaté k zbláznění, i když jsme se na (znovu)zrození i dárky těšili.
Tipy na domácí vánoční aktivity
(testováno na dětech ve věku 1,5 až 4,5 roku)
Ten, kdo vyrobí či koupí jednoduché krmítko, udělá radost nejen ptákům, ale i dětem. Snídaně je rázem mnohem zajímavější činnost.
Co dát do krmítka? Slunečnicová, lněná a konopná semínka, podrcené vlašské ořechy, proso, mák, obilí, lůj, jablka. Také sušené divoké ovoce, jako hloh, šípky, bezinky a jeřabiny.
Dlouhé zimní večery snad nelze strávit příjemněji než u ohně. Po svačině je venku tma, co takhle všechno zhasnout a udělat si černou hodinku? Jak děti zírají do plamenů, naladí se na alfa vlny a pěkně se zklidní. Chtějí poslouchat pohádky a příběhy. U nás o Vánocích už několik let vede příběh o Marii, jak se jí narodilo miminko.
Tenhle malý rituál jde spáchat i venku. Zkuste někdy s dětmi rozdělat oheň ve sněhu!
Už vás nenapadají žádné pohádky? Tak si zazpívejte! Děti se učí texty obdivuhodně rychle a zpívají moc rády. Pár jednoduchých koled je naučíte hned a pokud se vám podaří je nahrát na audio či video, může z toho vzniknout i pěkný vánoční dárek pro babičky a dědečky.
Zpívání zlepšuje a povznáší náladu, spojuje lidi. Na hudební nástroje si musíme vyhradit zvláštní chvilku, ale zpívat můžeme skoro při všem, včetně všech vánočních aktivit v tomhle článku.
Dokonce si mužete složit písničku vlastní. Netroufáte si? Mrkněte sem.
Nemáte krb nebo kamna? Nevadí! Tyhle malé ohýnky si určitě dovolit můžete. Zvonící stromeček jsem jako dítě zbožňovala, tak ho teď roztáčím se svými dětmi a přitom loupeme mandarinky nebo louskáme ořechy.
Každou neděli po setmění zapalujeme svíčku na adventním věnci. Tento rok vznikla nová malá tradice, abychom zpracovali Sebastiánem ohryzaná jablíčka. Pierre je podusil s troškou skořice a jedly se vždycky po večeři při svíčkách.
Skvělé na zahřátí v mrazivých dnech jsou také tahle ajurvédská jablka.
Tohle si užijí děti už od jednoho roku. Mlácením kamenem nebo dřevěným kladívkem do ořechů si procvičí hrubou motoriku.
Když už nechtějí louskat, přebírají je z misky do misky rukama nebo lžičkou. Na domácí blbnutí mám ořechy radši než rýži nebo čočku. Lépe se to uklízí a z rozbitých skořápek je skvělý čaj proti kašli.
Z neporušených skořápek se dají lehce vyrobit plovoucí svíčky. Stačí malý kousek knotu a trochu vosku od včel nebo zbytky starých vyhořelých svíček. Oheň a voda spolu vytváří nádherné obrazce a opravdu kouzelnou atmosféru.
Recept na rychlou a skvělou plastelínu z domácích surovin je tady. Místo potravinářského barviva jsem dala přírodní. Na zeleno ji obarví třeba mletý kopřivový prášek, matcha nebo chlorela, žlutou vykouzlí kurkuma, hnědou trocha kakaa, oranžovou sladká paprika.
Jak se peče s malými trpaslíky je pěkně popsáno tady. Děti pečení milují, takže by byla škoda je o to o Vánocích ochudit a cukroví nepéct nebo péct pouze bez nich.
Mám tendenci jim do toho kecat a opravovat je, takže při vykrajování cukroví se mi nejvíce osvědčilo dát každému kus těsta a vykrajovátka a nechat to na nich. Počítejte s tím, že to, co upečou, budou chtít hned sníst. Já si pak své rádoby dokonalé cukroví peču večer až usnou.
Strom jednoduše ozdobený bílými papírovými hvězdami v mé osobní stromečkové hitparádě vede.
Tyhle věci sice skládali dospělí, ale děti si s nimi pěkně vyhrály. Stavěly les kolem Betléma a parkoviště pro angličáky. Alenka si s pomocí taky vyrobila jeden stromek.
Vyřezala jsem dvě bramborová razítka a využili jsme i zátky od vína, kalíšek na vajíčka, kostky či zelný list. Vznikly z toho docela zajímavé věci.
Děti dokážou stříhat už od dvou let (pod dozorem) a dost je to baví. Vytvářet si navzájem vlastní omalovánky jsme s Alenkou začaly díky skvělým nápadům Radky Rubešové. Jestli rádi kreslíte, vřele doporučuju!
Ve Francii se na Tři krále jí koláč z listového těsta s mandlovou náplní. V něm je zapečená fazole nebo malá postavička z Betléma. Kdo ji najde, dostane korunu a je králem.
Jako hra pro děti je to fajn a největší radost mají, když si vše sami připraví. Upečeme spolu třeba bábovku, já do ní schovám malé předměty, oni je najdou a nasadí si spokojeně koruny, které předtím vyrobili.
Venkovní aktivity
V zimě se sice moc nezahradničí, ale venku je stále co sbírat a důvod, proč jít na procházku se vždycky najde. O výpravách na Barborky, jmelí, jehličí, přemrzlé šípky a mišpule zase někdy příště.
Co si myslíte vy? Je nutný všechen ten povyk kvůli jednomu dni, který musí být dokonalý? Nebo je lepší mnoho, sice nedokonalých, ale sváteční atmosférou okořeněných dní? Jak to probíhá u vás?
Zaujal vás tento článek? Přidejte se do FB skupiny Rostlinohraní, kde je spousta dalších tipů !
Skvělá inspirace na příští advent!