Lechtací indián a slaměná panenka

Stříhala jsem uschlé a překážející větvičky a Sébastien si hrál pod stromem. Přišel ke mně a donesl pírko. Tak se narodil náš první svídový lechtací indián.

Nevím proč, ale myslela jsem si, že ho za chvíli přestane zajímat. Proto mě moc příjemně překvapilo, jak dlouho si spolu hráli. A hrají si už několik dní.

Alenka chtěla taky indiána. Hodila jsem nůžky do kapsy a šli jsme do remízku pro brslen.

Chcete taky indiána?

Nejdůležitější je najít vhodnou větvičku. Takovou, která má vstřícné postavení pupenů/listů. To znamená, že postranní výhonky (budoucí ruce, nohy, nos) jsou naproti sobě.

Vyrobit samotného indiána už pak trvá doslova pár vteřin. Stačí zastřihnout končetiny, nos a do hlavy zapíchnout pírko nebo list k polechtání a pohlazení dětí.

Vstřícné pupeny má javor, svída, dřín, jasan, pustoryl, plamének, brslen, ptačí zob, šeřík, zimolez, pámelník, kalina, bez, atd.

Kde jsou ženy?

Indiánům bylo trošku smutno a všude kolem cesty rostla suchá tráva, tak jsme jim vyrobili ženy.

Výroba panenky ze stébel je trochu složitější než výroba Indiána, ale taky to není žádná věda. Nejlépe se se suchou trávou pracuje, když je vlhká. My jsme měli štěstí, zrovna bylo po dešti. Krk, pas, ruce a sukni jsme omotali dlouhými úzkými listy trav. Ještě lépe se bude pracovat s přírodním lýkem.

Netrvalo to dlouho a na svět přišla se i dvě malá miminka.

Jsem zahradní inženýrka, která je nejšťastnější v lese. Ráda tvořím sama i s dětmi kompostovatelné hračky, primitivní hudební nástroje, výtvarné potřeby a další nezbytnosti. Inspiruji milovníky divokých zahrad a divokých dětí , jak proniknout do kouzelného světa rostlin a být v souladu s přírodou. Více informací o mně najdete zde >>
Komentáře