Proč je tak důležité být venku? (Nejen pro děti)

Nedávno jsem v dětském časopise Pomme d’Api (v příloze pro rodiče) narazila na moc hezký rozhovor s lektorem a spoluzakladatelem hnutí École et Nature (Škola a příroda), Rolandem Gérardem.

Jeho odpovědi byly jako pohlazení po duši a teď už je na mém seznamu velmi inspirujících osobností.

Tady je shrnutí jeho myšlenek

Přírodu potřebujeme v každém věku, vědci už dokonce popsali tzv. syndrom chybějící přírody. Mezi jeho příznaky patří deprese, hyperaktivita, obezita a krátkozrakost.

V dětství je ovšem kontakt s živým světem ještě zásadnější. Je velmi důležitý pro rozvoj osobnosti a pro utváření pohledu na svět a na život.

Škola v přírodě

Podle Gérarda naše znalosti, to, co „víme,” získáváme ze tří různých zdrojů, kterými jsou:

  • Příroda
  • Já sám
  • Ti druzí

Tyto tři pilíře poznání by měly být v rovnováze a navzájem se doplňovat. Ale to, co dnes naprosto dominuje a zahlcuje nás informacemi, je třetí pilíř – druzí lidé, vnější autority, obrazovky…

Přitom příroda sama o sobě poskytuje mnohem kvalitnější vzdělání než kdejaká supermoderní betonová škola. Být venku znamená vyživovat zároveň tělo, srdce, mozek i spiritualitu.

  • Tělo – dítě nejen rozvíjí svou obratnost a fyzickou zdatnost, ale také jsou probuzené všechny jeho smysly. Vnímá vůni pryskyřice, objevuje hmatem kůru stromů, poslouchá zurčení potoka, ochutnává různé rostliny…
  • Srdce – výprava do lesa* nabízí nesčetné zážitky, které vyvolávají silné emoce. Například setkání s divokým zvířetem, dojímání se nad krásou hor, radost, že jsme se nezalekli a proplazili se zabahněnou jeskyní.
  • Mozek – dítě se intelektuálně rozvíjí, když pozoruje, popisuje a učí se poznávat rostliny, horniny apod.
  • Duch – „Proč existuju? Odkud jsem přišel? Co je to vlastně živá bytost? Co je to smrt?” Na takové otázky v civilizaci není moc čas.

V přírodě vše roste, rozmnožuje se, vadne a hyne. Díky interakci s živým i neživým světem se učíme žít. A také přemýšlet. Navíc zde máme více prostoru na budování vztahu sami se sebou.

„Nevkročíš-li do lesů, nikdy se nic nestane a tvůj život nikdy nezačne.”

Clarissa Pinkola Estés (Ženy, které běhaly s vlky)

Co udělat, aby si dítě vytvořilo k matce přírodě vztah?

Je to velmi jednoduché – zajistit mu kontakt s ní. Jít třeba do lesa, vydat se mimo stezky, pohrabat se v listí, vylézt na strom, skočit do kaluže.

Děti žijí tady a teď, vnímají všemi smysly, netrápí je milion myšlenek. Nechají se pohltit lesním světem, cítí obrovskou radost z bytí a plně se soustředí jen na to, kde jsou a co se právě děje kolem. To se vyrovná mnoha hodinám meditací někde v bytě.

Je třeba být expertem na přírodu, abychom do ní mohli vzít naše děti?

Vůbec ne! Pokud se nevyznáme v botanice, zoologii, ekologii, geologii, klimatologii atd., vůbec to nevadí. Můžeme prostě spolu objevovat svět, aniž by jeden z nás hrál roli Děda Vševěda.

Roland Gérard to moc pěkně ukazuje na příkladu slunéčka v trávě:

Dospělý – pro dítě obr – může slunéčko vzít do ruky a říct: „Vidíš? To je slunéčko sedmitečné.” A nebo si ke slunéčku skromně klekne na všechny čtyři a pozorují spolu, jak je ten malý brouk fascinující.

V prvním případě ukazujeme dítěti, že příroda nám patří. My jsme páni tvorstva a můžeme si s ní dělat, co chceme. Ve druhém mu ukazujeme, že my jsme také příroda. Mezi malinkým člověkem a prostředím vzniká velmi silný vztah, cítí, že je součástí něčeho velikého a zázračného.

Že má mnoho společného s lesem, potokem, zvířaty, rostlinami, a vše, co je ničí, ničí i jeho samotného. Chápe, že jeho budoucnost je závislá na budoucnosti jeho prostředí.

„Člověk je stvořen tak, že vše, čeho se dotýká, se ho dotýká.”

Henri Bergson

 

* Les jsem si v článku zvolila jako modelový příklad, stejné zážitky si můžeme odnést třeba i z objevování městské divočiny (ostrůvky zeleně ve městě ponechané ladem).

Zdroj: Anne Bideault, Nous avons tous besoin de nature, Pomme d’Api, srpen 2018

Kam dál: http://reseauecoleetnature.org/

 

 

 

Jsem zahradní inženýrka snící o vlastním jedlém lese. Inspiruji milovníky divokých zahrad a divokých dětí , jak proniknout do kouzelného světa rostlin a být v souladu s přírodou. Více informací o mně najdete zde >>
Komentáře